V sobotu jsem byla s přítelem na svatbě, pro mě to byla vůbec první svatba v životě. Koupila jsem si na to šaty (neb tohoto druhu šatstva v mém šatníku nebylo), půjčila kabelčičku a i další přípravy jsem pojala poctivě. Jen ty šaty jsem žehlila půl hodiny. Ale to jen proto, že mám asi blbou žehličku. Ráno jsem se taky chystala pečlivě, kvanta času u zrcadla jsem si opravdu užila (protože ve všední den se líčím hrc prc ve stresu a to mě nebaví) a cítila jsem se skoro jak když se mám vdávat já sama. Dokonce mi pořád hrál v hlavě Canon in D, kterej se na některých svatbách používá místo Pochodu.