Z Orlíka jsme se stavěli na chalupě, kam mezitím dorazila moje sestra se svým přítelem. Můj přítel si s ním pokecal o fotbale, pak jsme se zase zvedli a jeli na Zvíkov. Protože byl už podvečer, bylo tam jen pár lidí a parkoviště zadarmo.

Na víkend se z nás stali chalupáři. Jela jsem totiž s přítelem k babče. Mnoho let jsem tam nepřespávala, nechtělo se mi tam totiž trávit moc času, ale na starý kolena asi měním názor. Těšila jsem se na ten klid a internetový ticho (on tam internet je, ale musela bych volat strejdovi, co je tam za heslo atd, no náladu jsem na to fakt neměla). A protože nebyl ani internet, neměla jsem vůbec potřebu PC zapínat, ani kvůli hrám nebo seriálům a to je dobře. Ještě pár dní bez toho krámu a zvykla bych si fakt dobře. Je to akorát zloděj času a kolikrát se tam člověk bez varování dozví věci, který nechce vědět. Vůbec nejlepší je vypnout všechno, nečumět ani na TV a už vůbec ne na zprávy. Bejt nových informací prosta a přinese to nevídanej klid!