Komentář, na který odpovídáte
orchidejka: Tak já jsem jako malá poslouchala Dalibora Jandu a dokonce jsem od něj měla i podepsanej plakát, heč. 
Pak klasika, šmoulové, Petra Janů. Když mi bylo kolem dvanácti, tak jsme s bráchama ujížděli na Roxeťácích a hráli jsme si na ně - já byla zpěvačka, nevlastí brácha zpěvák a brácha bubeník. Dokonce jsme měli i barevné žárovky. Pak přišly 2 Unlimited, na ty jsme si taky ještě hráli, ale já pak začala být v pubertě a přestalo mě bavit hrát si s mladšíma bráchama. A zamilovala jsem se do Johna Bon Joviho. Takový Keep the faith a In your arms můžu dodnes. Pak jsem začala poslouchat spíš taneční hudbu a pop a to mi vydrželo. Jeden čas jsem dokonce poslouchala techno. Od té doby mám pořád ráda Paul van Dyka a Armina van Buurena. Ty když vidím, tak si pod sebou musím utřít židli (jak říká Samantha v Sexu ve městě). 
Teď už ani tak neposlouchám techno jako spíš trance. A taky pop - jo, zapomněla jsem na Madonnu! Z tý jsem hotová asi od 16 a když jsem byla předloni na jejím koncertě, tak se mi splnil sen. A pak klasika - Rihanna, Lady Gaga, Beyoncée... vlastně mám taky ráda R&B... Prostě miluju hudbu. 