Bude rok 2014 zlomový?

Bude.

Protože teď se věci v důležitých oblastech mýho života pohnuly tak, že se konečně řeší problémy dávno vzniklé a které před sebou tlačím DLOUHO.

Co všechno se tenhle rok otočilo nebo doufám otočí o 180 stupňů?

1. Moje postava, strava, výsledky

Kdo čte můj blog, ví, že svoje tlustoprdství řeším snad odjakživa. Nedaří se mi dosáhnout svýho snu mít fitness postavu, a to dlouhodobě. Totiž NEDAŘILO! Sice ještě nejsem vyrýsovaná tak, jak bych chtěla, ale od února, kdy jsem do toho šlápla naplno, jsem zhubla docela radikálně a dneska mám 57 kg. Strava už mě taky neničí. Jím rozumně, sem tam nerozumně a vůbec ničemu to nevadí. A hlavně neřeším jídlo 24h denně, uvolnila jsem se.

2. Práce

Opět: kdo čte můj blog, ví, že neznám svůj cíl a nevím, co za práci by mě bavilo. V pátek 2.května se mi rozsvítilo. Věděla jsem najednou, co chci dělat. Napadlo mě to, když jsem si četla nějaký rozumy o rozvoji a podnikání a tak. Rychle jsem si tok myšlenek sepsala a úplně jsem se třásla, protože jsem věděla, že TO JE ONO. Nemám to sice dopilovaný, ale vím, že zhruba tohle chci dělat. Sice jsem pak propadla skepsi, když mi docházelo, co všechno budu muset udělat (a hlavně se naučit), ale předpokládám, že žádná cesta za jakýmkoli podnikáním/snem by nebyla bez trní. Tak to musím překonat a nevzdat se. Zatím jsem o tom řekla čtyřem lidem. Jeden to přijal jako fakt, dva mě podpořili a jeden byl skeptickej. Pak ale uznal, že dokud se s něčím nezačne, nebude nikdy nic. Podpora je ve většině, a tak není co řešit.

Nechce se mi tady úplně rozepisovat, o co půjde, protože jak víte, slova pochyb v komentářích by mě dokázaly docela zdrchat (to jsem bohužel já) a to teď nemůžu dovolit. Můžu ale prozradit, že základem bude psaní. Odjakživa jsem pisálek, furt bych něco psala, popsala jsem stohy papírů a wordovských stránek a o psaní můžu jako o jedné z mála věcí říct, že to je to, po čem opravdu toužím.

A právě to, jakým způsobem si na tom míním vydělat (možná), bych si zatím nechala pro sebe. Ne snad proto, že se bojím, aby se mnou někdo neinspiroval (to by klidně mohl), ale proto, že nechci od vás slyšet žádné pochyby. Tak promiňte... Ještě dodám, že pokud by mi to vyšlo, tato práce povede ke svobodě a to je další věc, kterou bytostně potřebuju.

Nejdůležitější pro mě je, že i kdyby to nevyšlo, tak hlavně že už s něčím začnu. Už mě nebaví pořád jen něco vymejšlet a hromadně to metat ze stolu jako blbej nápad. U jakýhokoli nápadu mám pocit, že tohle je na každým rohu a že to není nic novýho, tudíž s tím nemám šanci uspět. Jenže ono je nelehké, ne-li přímo nemožné vymyslet něco, co tu ještě není. Všeho už je dostatek, to je jasný. A druhou nejdůležitější věcí je, abych vytrvala a neodradilo mě první zklamání. To je mi bohužel podobný. Protože pokud nevytrvám, pak je jasný, že se můj strach z krachu vyplní.

Zatím je teda všechno ve fázi plánování, příprav a vzdělávání (uf!) a není k tomu co dále dodávat. Až se budu mít čím pochlubit, tak se asi i pochlubím a popíšu konkrétně, o co jde.

Mám opravdu dojem, že teď přišel můj čas.