Každej volá po upřímnosti, ale když se mu jí dostane, může se z toho posrat.

tlapka: To o 90 zopakování jsem taky slyšela. Kupodivu mi nedělá problém to vstávání jako takové (nebo aspoň tak nějak v normě, že bych vstávala přímo s nadšením, to ne ), ale nejsem schopná nic sníst. Maximálně kousek lehké piškotové buchty, ale něco většího nebo s náročnější přípravou zvládnu až tak hodinku po tom, co vstanu. No a přece nebudu kvůli snídaně vstávat v 5, to už mi přijde zase moc. Takže snídám na fakultě, mezi příchodem z autobusu a první přednáškou. Takové fajn antistresové prostředí.