Celá tramvaj lehla smíchy. Určitě?

Rubrika Nasranej zápisník je tu nově, protože mě sere čím dál víc věcí a potřebuju to sdílet, abych se cítila ještě víc důležitě. Abyste věděli, co čekat, bude to taková variace na 1000 věcí, co mě serou. Akorát tu teda nečekejte pondělí, davy v supermarketu nebo chleba, kterej vždycky spadne namazanou stranou dolů. Předměty mojí zlosti jsou sofistikovanější (ale zase ne jedinečný - a doufám, že si někdy i zanotujeme).

Pokud bude mít někdo pocit, že se rozčiluju nad malichernostma, má pravdu. ALE! Když mám prostor na řešení hovadin, znamená to, že v mým životě zrovna nejsou žádný velký problémy. Ve výsledku si to tedy užívám!

Často (denně) někde čtu, slyšim, vidim nebo zažívám něco, co je výsledkem jednoduchosti nebo trapnosti druhých, a kroutim se kvůli tomu do kuličky (někdy si připadám jak v "try not to cringe challenge"). První věc, kvůli který tady chci nadávat, jsou trapný a ještě k tomu bullshit dovětky za historkama. Jak to vypadá? Dovětkář řekne/napíše příběh a překvapí lidi super pointou - potud super. A všechno by bylo super i nadále, kdyby po pointě už držel hubu. Jenže on ne. On potřebuje dodat, co "bylo" potom!

Příklady:

Tolik pohoršených pohledů jsem v životě neviděl.

Na to nikdy nezapomenu.

Ten jeho pohled byl k nezaplacení.

Celá tramvaj lehla smíchy.

Tak rychle jsem odtamtud nikdy neodešel.

Prostě se už skoro smějete a pak přijde plesknutí mokrým hadrem. Tyhle dovětky jsou příkladem (mnou nenáviděný) zmechanizovaný neupřímnosti. Jsou to omšelý fráze, který používají všichni, takže těm dalším přijde v pořádku použít to taky. Řeknou to automaticky, bez rozmyslu, a neuvědomí si, že vlastně LŽOU.

Dovětek Tolik pohoršených pohledů jsem v životě neviděl jsem uvedla na základě případu, kterej si ještě dobře pamatuju. Nějakej chlap na FB napsal, že šel po ulici se sluchátkama na uších, poslouchal snad Holzmanna nebo co, a zrovna když procházel okolo zastávky plný lidí, vyprsknul smíchy. No a teď to přijde: všichni na tý zastávce se prej tvářili strašně pohoršeně...... Doprdele, nevymejšlej si! Jako by nestačilo, že sis vymyslel to vyprsknutí (taky ho vidíte, jak se maximálně decentně uchichtnul?).

Na to nikdy nezapomenu - úplně zbytečná nepravda často používaná u banálních záležitostí. Nikdy nezapomenete možná na výlet na Měsíc. Někteří ale NIKDY nezapomenou na pohled, který jim věnovala prodavačka v lahůdkách, když po ní chtěli sadu šroubů. Možná to byl dokonce pohled k nezaplacení. Já prostě nevěřim, že by byl číkoli pohled natolik usazující, aby stálo za to podobným konstatováním zkurvit celý, jinak dobrý vyprávění. A co to vůbec je - to "k nezaplacení"? Další vyšeptalá hovadina.

Celá tramvaj lehla smíchy. Ne, nelehla. Někteří rádi ordinujou i se záchvatem smíchu. Třeba ta prodavačka v lahůdkách měla takovej záchvat smíchu, že půl hodiny nebyla schopná obsluhovat. Možná, že se i válela po zemi a musela ji vystřídat kolegyně.

Tak rychle jsem odtamtud nikdy neodešel - takže sprintem, předpokládám? Tradá, opět lež.

Už asi víte, co myslim.