Kdo mě inspiruje

Je dobře, že jsem tohle téma blogerský výzvy tak dlouho odkládala. Mělo bejt napsaný už v 15. týdnu, teď máme 22. Ale dřív mě prostě nenapadlo, jak to zpracovat, aby mě to bavilo. A taky se mi na ten blog nedostává času, protože toho mám tolik, že volný chvíle věnuju prioritně spaní, vegetění a hraní Cities Skylines (stavim město).

O tom, na co myslíš, si mozek myslí, že se to doopravdy děje. A podle toho vypouští biochemii do těla. To je ta hlavní myšlenka, kterou mě Janka Chudlíková inspirovala a kterou jsem fakt integrovala do života. Představujte si, že ležíte u moře, a mozek si myslí, že je to pravda! A spustí serotonin, endorfin a tak. Janku se vážně vyplatí sledovat.

Měli byste bejt sami sobě svým nejlepším kamarádem. Budete spolu totiž až do smrti a ono se těžko žije s policajtem, kterej vás neustále buzeruje. Pavel Moric vypadá jako syn Zdeňka Trošky, je bývalej mistr ČR v karate a teď má svůj vlastní karate klub. Na přednáškách mluví sprostě a naléhavě a mě to baví. Ještě mám od něj poznamenáno: My nereagujeme na to, co se děje doopravdy, ale na to, co se děje v hlavě. Často. Chováme se jako dementi.

Díky němu jsem objevila compound efekt: každej den polož cihlu a za rok máš celou zeď. Znamená to, že každej den stačí udělat jen malej krok vstříc cíli a za rok to udělá obrovskej rozdíl. A hlavně u toho snáze vydržíte. Takže já – jelikož dlouhodobě nejsem schopná dokopat se k pravidelnýmu a plnohodnotnýmu cvičení – dělám denně 30 vteřin plank (prkno) a pak jeden libovolnej cvik navíc. Třeba 50 dřepů. A nastavila jsem si, že víc nemusím. Taky mám nastaveno, že denně přečtu jednu stránku knihy – a to se mi nedaří. Od Miloše jsem toho pochytila daleko víc.

Co bys dělal, kdybys měl 100% jistotu, že neselžeš?

My všichni musíme čelit jedné ze dvou bolestí. Bolest disciplíny nebo bolest výčitky.

80 % stačí. Zbytečně se paralyzujeme potřebou mít všechno perfektní.

Autor knihy Konec prokrastinace mě dostává informacemi, které tahá z ověřených studií. Jako třeba že tělo vypustí dávku pozitivních hormonů už jen při vyběhnutí schodů nebo při procházce kolem bloku. Pak je ta motivace k pohybu daleko větší. A baví mě jeho tlačení do deníku vděčnosti (flow lístku). Jeho vedení prej dělá trvalý změny v mozku a to je přitažlivý. Ještě ten deník nemám, ale víš co.

Nepracujte 90 minut na 10 %, ale 10 minut na 90 %. Psycholožka, která nemá úplně sexy stránky a youtube kanál, ale to, co předává, má vysokou hodnotu. Je vtipná, ironická a vypadá jako Jamie Lee Curtis. Odebírám její newsletter, skvěle píše. Možná znáte její online psychologickej program Žlutá sova.

Moje cholerická láska, lektorka komunikace a typologie osobnosti. Je taková živá, hezoučká a roztomilá, na přednáškách umí zahrát příklady a hlavně jsem díky ní zjistila, že jsem asi taky cholerik a ne melancholik. Jo a cholerik není ten výbušnej a věčně nasranej! Je to ten rychlej, kterej nechce nikoho zdržovat a ani sebe. A sangvinik není skoro nikdo. Byl to Dan Nekonečný.

P.S. Takhle hnusný ty fotky před nahráním nebyly.