Často jezdím do Prahy na víkend a tahám s sebou nějakou tu koupelnovou kosmetiku. Na to mám určenou takovou taštičku, do který se mi ale nevejde všechno. Krucinál, potřebovala bych novou, říkám si často v duchu.

Od srpna si házím drobný do kasičky. Teď začátkem roku nastal čas, kdy jsem potřebovala část z nich upotřebit. Na to bych ale potřebovala nějakou portmonku nebo měšec. Přece si nedám do peněženky čtyři stovky ve dvackách, že jo. Asi si tu malou peněženčičku budu muset příště koupit v Praze, až budu v Sinsayi, říkala jsem si. Tam maj totiž levný malý peněženčičky.

Včera v pět měli přijít tchánovci a popřát mi k narozeninám. OK, v 16:00 se zvedám a jdu se umejt. Ze sprchovýho gelu malinovo-mátový vůně od Oriflame vyprsknu poslední dávku a ze sprchy jdu rovnou ke koši na plasty, kam prázdnou lahev odhodím.

Za chvíli přichází tchánovci, tchyně se ke mně vrhá, líbá mě a dá mi tašku s dárkama.

A teď mi vysvětlete, JAK je tohle možný: