Vařila mišiška kašišku, tomu dala, tamtomu taky dala, tadydlenc tomu dala taky... no prostě to byla kurva, páč dala upa každýmu.

Středa byla daleko lepší. Středu hodnotím jako maximálně využitej den. Jeli jsme do Versailles, pak na zámek Fountainebleau a večer jsme ještě zvládli plavbu po Seině. Tu plavbu včetně noční Eiffelovky sem hodím příště, protože to si zaslouží samostatnej článek.

Takhle to vypadá před Versailles.

Druhý den táta rozhodl, že půjdeme k Notre Damu. Metrem jsme dorazili na ostrov Cité, na kterém se Notre Dame nachází a než jsme k němu došli, stavili jsme se u nějaký Sainte-Chapelle. No prostě u nějaký kaple. Stejně jako na Eiffelovce jsme tady procházeli kontrolou tašek a rentgenovým rámem. Po návštěvě té kaple Chapelle jsme šli na WC, ale já tam nešla z toho důvodu, z jakého se tam chodí, ale abych si upravila boty.

To je hrozný, jak člověk půlku hlášek zapomene dřív, než se dostane k PC... Proto sem chci rychle něco sepsat, páč počítám, že po návratu domů si budu pamatovat teprve úplný nic.

V neděli jsme dorazili do Paříže ve večerních hodinách. Navrhla jsem, že se půjdeme projít po okolí a táta hned nadšeně naplánoval výstup k Sacre Coeur. 2,5km. Takže vyřízení po cestě jsme si ještě dali pěknou túru. Z kopce, na kterém je Sacre Coeur, jsem viděla krásně osvětlenou Eiffelovku.