Komentář, na který odpovídáte
tlapka: "když mám kolem sebe své blízké (což mám furt), mám nutkání je obeznamovat se svými plány a konzultovat je s nimi. Ptát se jich, co si o nich myslí. Potřebuji jakoby jejich potvrzení, posvěcení, schválení. Mám strach, že můj úsudek sám o sobě nestačí. Potřebuju vědět, že oni nebudou mít nic proti" - hernajs, to jsem celá já! 
Fakt zajímavé, vidět, jak to u koučky probíhá, když dneska už to má až hanlivý nádech. Já to pořád beru jako součást regulérní psychologie a jsem ráda, že koučing může opravdu pomáhat. 
Nevím, jestli bych já uměla přistoupit na tu hru a otevřít se...
Bylo by super, kdyby to s těmi médií, třeba i s tou Novou (i když, to jejich dramozpravodajství, no 
), vyšlo. Cestičky tam vedou. Na workshopech, co jsme se jich účastnili se školními časopisy, jsme mluvili se spoustou žurnalistů - a nikdo neměl vystudovanou žurnalistiku, prostě měli co říct a dostali k tomu prostor. Být tebou, zkusím rozeslat pár článků. Co tady vídám, materiálu bys měla habaděj. 