Každej volá po upřímnosti, ale když se mu jí dostane, může se z toho posrat.

imperatrice: Udržitelná spokojenost, sem tam nadšení (tak 2x týdně?), tak si to představuju. Hlavně aby mě život bavil, a to maximum dní. Nechci si ho pronudit, promrhat nebo protrápit. Já pořád nevim, co je na tom tak podivujícího. Nebo mám prostě jen vyšší nároky, než obecně (vy) všichni? Nebo ten nekompatibilní slovník.

Třeba se nedám do podnikání.. Teď jsem víc nakloněná něčemu jinýmu. Ale nechci nic moc zmiňovat, dokud nemám ty sezení za sebou. Může mě taky napadnout něco, co ještě vůbec nepadlo. A i tak bych to ráda popsala až ve chvíli, kdy si budu stoprocentně jistá, že mě pochybovačný hlasy už neodradí. Dneska mám pocit, že už ve mně ta síla roste.