Komentář, na který odpovídáte
imperatrice: Šejdířka je ve vězení a předevčírem mi dorazil rozsudek, má rok na splacení. Trestní řízení ještě uzavřený nebylo. Bylo předáno do rukou kriminálce.
Nechci jít v dohledný době na mateřskou. Už i to jsem si na sezení ujasnila. Není čas 5 let, ale klidně 10. Nebudu se nikam hnát. Až to bude, tak to bude nebo taky nebude.
S prací chci začít v tom srpnu, nebo jakmile to půjde, nejpozději po zářijový dovolený. Prostě - pokud půjde začít ještě před dovolenou, začnu. Pokud by mi ale práce měla překazit dovolenou.... 
..tak to bude problém.
Řešení průserů.. Copak je právě neřešim? Připadá mi, že teď jsem to řešení života vzala opravdu od podlahy. Dlouhý léta jsem před těmi největšími problémy zavírala oči. Co se týká průserů budoucích, ty teď vážně neřešim, ale doufám, že budu, až budou. 
Že mám plány idealistický a sluníčkový.. No nemysli si, taky mě přepadají chvíle skepse (to je moje podstata), ale celkově jsem ráda, že se zase začínám zvedat a věřit si. Líbí se mi snít, nechci si tam pořád plést nějaké ALE = tak to holt někdy vypadá sluníčkově. A že jsem dětská, nepopírám. A taky mi přijde, že jinou než radikální změnu nepotřebuju. Pořád ve všem postupuju pomalu a trvá mi dlouho, než se někam dostanu. Už mě to nebaví. Chci taky jednou udělat skok.