Komentář, na který odpovídáte
imperatrice: No, já ten průběh ale asi dohromady nedám. Chvíli sedíš, pak si stoupneš, pořád sedáš stoupáš, něco kolem tebe máchá, ukazuje kartičky, pak ti třeba dá vypít Bachovky nebo si chvíli prodýcháš, tohle tamto - víš, já ani sama nevim, co přesně dělá, tak to těžko popíšu. Nejzásadnější je asi komunikace s tim podvědomím - drží ti ruce, ptá se a odpovědi odečítá podle toho, jestli máš tu ruku slabou nebo pevnou. Tak si "odečte" i to, v jakých letech vznikly ty příčiny. To ty svaly na rukou dělají samy, ty neděláš nic.
Jak se zjišťují ty konkrétní příčiny a události z minulosti - já jsem seděla, měla jsem zavřený oči a ona mi držela hlavu (dva prsty na čele, dva vzadu na hlavě). Ptala se mě a já jsem měla říkat to první, co mě napadlo. Takže se třeba zeptala, co se asi tak mohlo v těch mých 12 letech stát? A já jsem začala říkat, co mě napadalo. Pokud jsem měla "vzpomínat" na něco, co si pamatovat nemůžu (1.den života), mělo to být spíš jako pocitový. Přesto se mi ale ukázaly "obrazy", úplně jasný, jakoby jsem hned věděla, co se ten den dělo. Při vzpomínání na prenatální život to ale bylo horší, tam se mi nevybavovalo nic moc. Vzpomínání na 12. nebo 23.rok bylo snadný, hlavně v těch 12 letech jsem teda ihned věděla, co je ta příčina. A kinezioložka se pak zeptala svalu na rukou, jestli tohle je opravdu ta příčina a podvědomí odpovědělo ano. A jak řekla ano, tak to se mnou až zatřáslo. Je to síla.
Vlastní porod lze prožít snad při hypnóze... nebo při regresi. Ale při kineziologii asi ne. Kinezio je docela pohodová věc, do hypnózy bych asi nikdy nešla.