Článek Nejsem sama sebou (a nejsem sama)
Komentáře k článku: Nejsem sama sebou (a nejsem sama)
natalka: No třeba kdyby se všichni lidi spolčili a začali se oblíkat podle sebe, začalo by bláznivý oblýkání být vlastně normální
chaostheory®pismenkuje.cz: nooo, já myslím, že to musí začít u lidí. to znamená u tebe (mě, člověka X a člověka Y). pokud si všichni řeknou "tak tohle si nevemu, lidi by se blbě dívali", tak se nikdy dál neposunem, že. myslím, že jiná cesta z toho není
imperatrice: Jo. Mít tu odvahu a postupně ty čumily a kritiky zvykat na něco novýho a nakonec jim zavřít huby - protože pak budou divný oni a ne my. 
rebarbora: Já myslím, že tohle mají do určité míry všichni, ale přesně jak tu bylo řečeno, když začnem být odvážní, třeba se to změní 
Já třeba vloni v tom krásném letním počasí poprvé vyrazila do práce v džínových kraťáskách (nemám úplně ideální postavu, takže mám trochu komplex ukazovat nohy a tak vůbec) a nakonec to bylo taky dobrý Od té doby je naprosto zbožňuju a beru si je na sebe, třeba i když si jdeme někam zapařit 
Takže ano, spolčeme se! 
imperatrice: No jo, na ty kraťasy sis asi normálně zvykla - taky jsem si takhle zvykla na některý nový věci a brzo jsem je pojala za svý. Nejdůležitější je v tom prostě jednou vyjít. Myslela jsem si, že na sobě nesnesu neonky (nehty, oči) a na návyk mi stačil jeden den. A když se v tom cítíš svá, "obhájíš" si to i před tim okolím.
lvice: Mně by se zas líbilo, kdybych mohla jít někdy ven tak, jak jsem se probudila
Jinak já dost nosím barevný věci. Je mi vlastně líto dávat peníze za něco, co je nudný a čeho si nikdo ani nevšimne Ani jednobarevný věci nějak nevedu. Nehty mám nejradši tmavý a rty taky. Na rty mám ráda ráda vínovo-fialovou a to se vůbec nedá sehnat! V Sephoře mi našli úplně úžasnej odstín od NYX, ale to je zas drahý.
Nikdy jsem netoužila po barevnejch vlasech nebo po něčem, co by fakt upoutávalo pozornost. Ale je fakt, že lidi se kolikrát bojí vyjít v tom, co by se jim líbilo. To nechápu. Vždyť ve svý podstatě o nic nejde.
imperatrice: No dyť jo, o tom je ta svoboda - kdyby tě nikdo nesoudil, tak bys klidně mohla chodit ven ve stylu "vstala a šla".
No a já taky nemám moc jednobarevných věcí, na všem musim mít něco zajímavýho.. Sice jsem napsala, že chodim oblíkaná nudně a nenápadně, ale správnější termín by byl mainstreamově. Jen máločim se odlišuju od zbytku ulice.
V Sephoře NYX? To se mi nezdá. Nebyl to NARS?
hroznetajne: Přesně tak, moje slova. Já se už 4 roky odhodlávám vyjít ven s výraznou rtěnkou. Moc se mi to líbí, ale nějak na to nemám koule. Vždycky si jí hezky namaluji, ale než vystrčím paty z domu, dám to dolů, prostě se nedokážu odhodlat . A vlastně o nic nejde .
imperatrice: Já na sobě snesu už i docela výrazný rtěnky, ale taky tu mám dvě zářivky, na který jsem si ještě netroufla (k oběma jsem přišla darem). Přitom na oči si dám cokoli - to je zajímavý. A vymlouvám se i na to, že kdybych přidala na rtech, musela bych ubrat na očích a to se mi nikdy nechceee.
cukrenka®svetu.cz: Já si myslím, že cizím lidem je u zadku, jak se kdo oblíká. Jakože jo, vyloženě nějaké šílenosti si možná všimnou, ale jen když projdeš kolem. A za dvě minuty si ani nebudou pamatovat, jak vypadáš. Kolegové si třeba změny všimnou, ale cizí lidi? Dneska už lidi nosej všechno možné.
Jednodílný plavky, zářivá rtěnka a kraťasy s laclem....nic z toho mi nepřipadá jako něco, co by tu pozornost nějak extra upoutávalo. 
imperatrice: Já si to spíš nemyslim, že je lidem jedno, jak se kdo oblíká.. prostě tu poznámku nebo pohled utrousí. Žijeme ve světě posraných módních policií, ve škole se parchanti smějou ostatním - já tam úplnou svobodu v oblíkání prostě nevidim. Ale díl problému je i na mojí straně, to je jasný, protože ten cizí názor řeším až moc. V kraťasech bych klidně mohla jít, i v tý rtěnce, ale prostě to chce trochu tý odvahy už (v mým případě).
ava*: Tak škola, to je pro mě hnusný prostředí, školní děti umí být svině a kdysi jsem se teda samozřejmě oblíkala podle toho, co tomu řeknou ostatní. Ale jako kdybych měla žít celý život v takovým psychickým rozpoložení jako na ZŠ, tak... 
Módní policie mě netrápí, nesetkávám se s ní, tak snad někde na netu nefiguruju A když třeba vidím článek, kde "módní policie" hodnotí něčí oblečení, často mi přijdou názory tý policie mimo.
Nejvíc si myslím, že je to o psychice 
Se neboj hergot, každej nečeká, v čem Imperatrice zase vyleze z domu, aby ji mohl drbat 
---
ava.pise.cz
zlomenymec: "Se neboj hergot, každej nečeká, v čem Imperatrice zase vyleze z domu, aby ji mohl drbat." Mluv za sebe, jo?
imperatrice: Zdá se, že já mám nějaký zbytky z psychickýho rozpoložení na ZŠ stále dochovaný. To bylo fakt maso, u nás ve třídě byla zásadně špatně růžová a taky se zdrbnul každej, kdo přišel v něčem novým. Takže bezpečný bylo jen pokud jsi chodila stále v tom samým.
S tou módní policií jsem to nemyslela tak, že si vezmou na paškál přímo tebe. Ale tím, že existují, v nás podvědomě živí ty pocity, že pokud se nějak oblíkneš, může to bejt úplně špatně.
No prostě trvám na tom, že jsou tu nastavený nějaký mantinely... Sice tě nezavřou, když vylezeš ven naparáděná jako blázen, ale pořád to neni považovaný za běžný a normální - a o to mi jde.
zlomenymec: Tak tohle jsem nikdy nějak neřešil, spíš mi vadí, že (aspoň jak to vnímám já) abych byl seksi jak dva keksy mladý muž, tak musím vypadat co nejvíc jako, ehm, homosexuál Takže nosím to, co se líbí mně, i když je to takové... asi nudné a obyčejné Ale já dávám přednost praktičnosti.
A když vidím někoho s výraznou rtěnkou (pokud to teda není chlap ), nebo s hlavou obarvenou na růžovo nebo co já vím co ještě, nijak mě to nerozhodí a je mi to šumák A podle mě to tak má většina lidí, aspoň ve městech (na vesnici to je asi něco jiného, ale taky... dnešní móda snese téměř všechno )
imperatrice: Myslim, že každej je nejvíc seksi, když je svůj a když si věří.
Chlapi s výraznou rtěnkou se ti nelíbí... takže Boy George nic. To mně se zas líbí kde co. Když mě nějakej chlap zaujme, je mi jedno, jestli má rtěnku nebo plnovous. Beztak tam musí bejt hlavně to NĚCO, co se nedá popsat ani zahrát.
ava*: Chichi Mně teda přijde, že v Praze je každýmu dost jedno, co má kdo na sobě. Mně to teda jedno je, nebo maximálně si řeknu "Achjo, pročpak se ta šíleně tlustá slečna narvala do minisukně" a za dvě vteřiny už o ní nevím.
Pro různý barvy vlasů mám pochopení, měla jsem růžový Výrazný rtěnky mi přijdou zajímavý, i když je sama nenosím, mám pocit, že bych si pořád musela kontrolovat, jestli ji nemám rozmazanou Takže spíš závidím těm, co ji nosí.
---
ava.pise.cz
imperatrice: Mně zas u výrazných rtěnek vadí, že si opatlávám hrnek - po každým napití ho utírám.
A když je vám všem jedno, co maj ostatní lidi na sobě, tak proč se všichni tolik bojí nosit to, co by rádi... 
Jo, lidem jste možná jedno, ale stejně se tak nějak oblíkáme podle toho, abysme se líbili a aby nám to slušelo. Prostě kdyby záleželo jen a jen na mně, oblíkala bych se asi o dost jinak. Zrovna teď by se mi třeba chtělo vyjít v trenkách, ve kterých spím. A na tyhle blázniviny tu ten prostor prostě nevidim.
natalka: Ono taky když si člověk chce vzít něco jiného než je běžné tak tak si říká že si o něm budou všichni myslet že je ťukťuk, ale kdyby vyděl někoho jiného výstředně oblečeného tak by to neřešil.
imperatrice: Jojo, to tak je.
Jak se říká: Nebojte se toho, co si o vás myslí ostatní. Ti se nejvíc bojí toho, co si o nich myslíte vy.
sargo: V tomhle byla hrozná úleva odstěhovat se do Prahy - když jsem měla období, kdy jsem nosila pončo, v Praze se nikdo neotáčel A celkově je tu laťka o hodně moc výš... což je sympatické.
Jenže ono to má ještě druhou stránku věci: když je člověk opravdu vyhastrošený, už ho nikdo nevnímá jako tu konkrétní osobu, ale kouká jenom na hadry. Takže ve finále jsem byla v kostýmu s mečem nenápadnější, než kdybych si vzala jenom divné tričko. Prostě pro nenápadnost musí být člověk buď úplně mainstríímový, nebo úplně ujetý. Cokoli mezi pozornost přitahuje
imperatrice: No vidíš, tak třeba je možný, že se podvědomě chci za tu maškarádu schovat..
A s tou druhou poznámkou, že ujetej outfit vyžaduje, aby si na tom nositel dal trochu víc záležet - to si myslim taky.
Omlouvám se za pozdní reakci, byla jsem tejden pryč..
imperatrice: ...mě tak ještě napadlo, že když jsi byla v tom kostýmu a lidi si tě nevšímali, tak si se jistě domnívali, že jdeš na nějakou akci... Takže neměli proč se smát nebo divit. A stejně by to mohlo fungovat, kdybych vyšla ven jako Boy George, že? Nikdo by si nemyslel, že tak chodim běžně, myslel by si, že jdu na karneval. Horší by bylo, kdyby mě tak potkávali stále častěji.. tolik karnevalů týdně?
sargo: ... a taky jsem si říkala, že ujetější kreace vyžadují větší preciznost ("když už to na sebe vzala, měla to udělat pořádně"), a na to jsem vesměs líná.
maarinka: Tak pokud nejdeš ven třeba převlečená za Ironmana, tak se asi ani nevšimnu nějaký odlišnosti, ale to jsem já.Možná to někdo řeší, ale nějaká "modní Policie" je zas putna mně. Ona ta svoboda oblíkání, stejně jako čehokoliv, je hlavně v hlavě a v umění se nebrat tak vážně...Lidi stejně mnohem víc řeší sami sebe než okolí. Prohoděj poznámku, zasmějou se, ..a za pár minut to už ani neví.