Článek Jak zabírá psychoterapie: úzkosti a fobie z odběrů
Komentáře k článku: Jak zabírá psychoterapie: úzkosti a fobie z odběrů
chaostheory®pismenkuje.cz: S tou krvi jsem se taky neposunula.mela jsem zas preventivku a moje dr to vzdycky ma nejdriv s obery. Rano jsem napsala email sestre ze na ne proste nedorazim.ale napsala ze na prohlidku mam prijit.no a tam mi zas rikala at na odber prijdu,a kdyz jsem rekla,ze stejne nemuzu kvuli novy praci,tak mi napsala doporuceni na odberovy centrum kde jsou uz od 6ti. No samozrejme tam nepujdu ani za zlate prase.
Co se tyce tehotenstvi, tak pri nem si budu chtit zjistit fakt jen neco,rozhodne ne vse.takze to vidim tak max na 1 odber a spoleham na to, ze to zaridi hormony 
Jinak gratuluji k posunu 
a muzu se zeptat - jak pracujes na tom treba s tim vysavanim? Protoze ja to mam uplne stejne - kdyz vim,ze budu muset uklidit,jsem nekolik dni nastvana dopredu, a vlastne i potom,protoze vim,ze za par dni se to bude opakovat
sayonara: Během těhotenství můžeš odmítnou jakékoliv vyšetření. Kromě neslavného závěru jsem vlastně měla jenom tři odběry - jeden při prvotrimestrálním screeningu, druhý a třetí kvůli krevnímu obrazu, jestli je všechno ok. Zodpovědně by se dalo vyhnout těm prvním dvěma, závěrečný krevní obraz mi přijde docela dobré znát. Velký glukózový test obsahující tři odběry jsem odmítla a docela v pohodě.
Nešlo by vysávání delegovat na ostatní?
chaostheory®pismenkuje.cz: Ted nevim, jestli jsi odpovidala Imper nebo mne...
Pokud mne,tak k tehotenstvi - ano,odmitat budu hodne, proto pisu,ze bych absolvovala jen neco.ale pokud vim, tak Imper na to ma jiny nazor a temi testy projit jednou chce. Myslim,ze to psala nekde v minulych komentarich.
A k vysavani - to neni jen vysavani,ale vlastne cokoli kolem uklidu a podobnych veci
imperatrice: Ale když odmitneš, nejsi pak za problémovou? Já nemam doktory ráda právě proto, že při odmítnutí čehokoli se na to netváří nebo mají kecy. Tu nepřítomnost respektu nechápu (přitom ji považuju za samozřejmost) a prostě jim kvůli tomu nevěřim, lžu jim a nechodím k nim.
Já si nechám v těhu všechno vysvětlit a pak teprve si usoudim, jestli je to vyšetření nutný. Zrovna o tý cukrovce ale vim, že je dost důležitá.. 
Naopak bych se chtěla vyhnout triple testům (jistě víš, že vycházejí falešně pozitivní).
No, bude to boj a než otěhotnim, musim to mít nějak vyřešený.
chaostheory®pismenkuje.cz: K te problemovosti a neduvere - to je i spatnou volbou lekare. Ja pred par lety vsechny vymenila, vzdy po nekolikamesicnim patranim na netu.a vyplatilo se.
Treba u noveho gynekologa muj prvni dotaz byl, jak se stavi k odmitani testu v tehotenstvi 
kdyby byl proti, tak se hned balim a jdu o dum dal.
sayonara: Cukrovka je důležitá u rizikových skupin, ale měla jsem vždycky všechno v pořádku, nikde žádný cukr, jedla jsem celou dobu zdravě, takže vzhledem k tomu, že dojet do laborky, kde to dělají, by trvalo tak dvě hodiny (nalačno!), nebylo moc o čem uvažovat. Doktorka to pochopila, sama usoudila, že já asi těhotenskou cukrovku fakt mít nebudu. Záleží, co máš za doktora.
imperatrice: Já bych řekla, že budu s tou rizikovostí tak na hraně. Táta má cukrovku II.typu (právě to všude zatajuju) a já osobně jím zdravě i prasácky. Sice ty zdravý potraviny převažujou, ale stejně.. A taky se stresuju a i to má podle mě na vznik cukrovky vliv. Ale je jasný, že s doktorkou to zkonzultuju, než tam dobrovolně vyrazim.
imperatrice: Moje Dr. to na mě s tou krví taky na preventivce zkoušela - a to mi navíc tu prevenci udělala "násilím" při příležitosti neschopenky. Sama bych tam nešla, právě proto, co mi tam hrozí (odeslání na krev, nutnost se z toho vyvlíkat a pak se cítit strašně).
Když máš jít na krev v 6:00, je to celý ještě o 100 % horší! Co je to za nápady.
Vysávání (a další podělanej úklid) - konkrétní řešení ještě v ruce nemám, ale pochopila jsem, že se to bude řešit přes práci na tý touze po dokonalým okamžiku. Prostě musím nějak potřít ten můj perfekcionismus vycházející z nízkýho sebevědomí a pak by se to asi mělo upravit všechno automaticky. 
Když tak podám hlášení.
sargo: Tak to jsou skvělé pokroky 
A nakonec půjdou i ty odběry. Je asi "praktické", že je to fobie, k jejímuž překonání máš skutečnou motivaci. Pracuješ na tom = dáš to. Třebas ne hned, však o tom to je, že nemusíš být dokonalá... Super
imperatrice: Nooo, motivace právě zatim neni, protože mi to odeslání na krev nehrozí nijak bezprostředně. Obávám se, že to budu řešit, až když bude hořet - a pak mi nezbyde nic jinýho, než se násilím hodit do vody.
Ale dík za povzbuzení! Mně to musí pořád někdo připomínat, že nemusim bejt dokonalá - třeba teď už jsem to zase nějak nevěděla.
sargo: Říkám tomu "špatný druh perfekcionisty" - všechno nebo nic - a trpím tím do značné míry taky, jen to mám trochu jinak hozené. Hrozné je to pozorovat u dětí, když syn usoudí, že v něčem nebude dokonalý (protože to on samozřejmě obecně je ), tak to raději nebude ani zkoušet, nebude se tím bavit, prostě nebude dělat nic... děsná vlastnost tohleto. )
sayonara: Fuj, odběry krve nesnáším! Asi nejvíc na nich nesnáším tu asymetrii agrese, kdy musím čekat na utrpení a prostě nesmím té sestře dát pěstí. A to mi aktivuje obranné mechanismy, které se zhroutí, když je nelze aplikovat. Asi chyba v mém naprogramování...
Já zase čekám na dokonalou fotku. V hlavě mám mlhavou představu toho, co bych chtěla vyfotit, ale jakmile něco vyfotím, není to ono. Možná, že až vyfotím dokonalou fotku, naplním svůj smysl života a umřu. Možná budu jako Kacumoto v Posledním samurajovi, který až při umírání dokončil tu svou báseň.
Vědomí smrtelnosti ti úzkosti nezpůsobuje? Já kvůli tomu vymýšlím, jaký odvaz bude můj pohřeb. Mohly bychom založit nějaký crazy klub...
imperatrice: Já nesnášim tu jehlu/ostrej předmět. A taky to místo, ze kterýho se bere. Lepší si fakt vybrat nemohli. 
No ale máš z tý fotky úzkosti?
Smrtelnost si nepřipouštim, přijde mi, jak když se mě to netýká (jakože mojí osoby - protože na smrt blízkých myslím jinak docela dost). ALE vadí mi postupující věk.