zlomenymec: Věříš? Tak si věř, ale já nevěřím!
(Když si to po sobě čtu, tak to zní dost útočně, ale není to tak míněno )
Já se asi pozastavím hlavně u dvou bodů:
2) Celý vesmír se spojil, aby někoho zachránil. Co ten chudák Vesmír 13 miliard let dělal, když tu lidé nebyli... Asi se dost nudil, což
Ale zajímalo by mě, jestli by to teda fungovalo i obráceně - celý Vesmír se spojil, aby někoho zabil (třeba když měl umřít vlastní rukou, ale na poslední chvíli si to rozmyslel, tak ho třeba zabil fén nebo tak... viz Nezvratný osud).
7) Počkat, cože? MY že jsme za druhý světový trpěli, a teď se máme mít dobře? Určitě neříkám, že to byla sranda (udávání, popravy, nedostatek, Lidice a Ležáky), ale nebyly na tom některé další státy malinko, malinkato hůř? Co třeba chudáci Poláci, kteří schytali hned dvě fronty, nebo Ukrajina, nebo Rusové? Co špatnýho probohy provedli Židi, Romové, postižení, že si zasloužili plyn? Nebo to má znamenat, že se teď zase mají mít dobře? Takže ten klasický stereotyp "Rom, který nemaká, ale bere podporu a chlastá" je vlastně správně, protože se mu to teď vrací?
A jak do toho zapadají teda ti zlí, kteří nám to tu v Evropě "zaplevelují"? Neměli by se teda teď mít dobře?
Tenhle princip kolektivní karmy mi přijde docela děsivý. A navíc, jak to teda funguje, když dojde k rozdělení státu? Neseme odpovědnost za to, co jsme udělali jako Československo, nebo jsme začali s čistým štítem? Co odpovědnost za činy Rakouska Uherska a první světovou? A co moje osobní karma, stojí pod nebo nad "národní" karmou?