Komentář, na který odpovídáte
08. 03. 2018 - 19:37
hroznetajne: hodně zajímavé! Mně to někdy připadá směšné, ale pak si zase říkám, že to přeci může být možné! Můj bratránek si hrál s neviditelnými lidmi docela často, mával na ně, smál se a zdravil je při odchodu z bytu. Ale pak ho nějak začali děsit a tetu to začalo strašit... Už to nedělá, ale je pravda, že se přestěhovali ze starého bytu do nového domu.
Škoda, teď si nějak nejsem schopná vybavit něco, co by mi naznačovalo nějaký můj minulý život. Třeba jsem jedna z prvních? 
Ale taky jsem slyšela, že jsem stará duše. Mám ráda staré věci, přitahují mě věci, na kterých se podepsal čas. Nebo si třeba nerozumím s vrstevníky a jsem ráda sama, klidně několik dní v kuse. Ale jestli to není spíš o povaze... 