S kamarádkou se chlapům smějeme tak často, že jsem se rozhodla, že vás seznámím s důvody. Tenhle článek je asi spíš pro chlapy, ale ženský by si ho měly přečíst taky a pak mi do komentů napsat, že je to pravda!
#1 Zmiňování se o bolesti nebo nemoci
"Michala bolí ucho."
Tahle zpráva od kamarádky mi na messengeru přistála včera, jen tak bez jakýhokoli dalšího vysvětlení. To totiž žádný vysvětlení nepotřebuje. Nechceme chlapa, kterej si prostřednictvím fňukání vynucuje soucit, nebo naopak obdiv, jak tu chorobu zvládá. Nebo co vlastně čeká, že mu odepíšeme na zprávu typu "Ahoj, nějak mě škrábe v krku dneska a jak se máš ty?" Pokud tady nějakýmu chlapovi není dostatečně jasný, co je na tom špatně a proč by jako nemohl napsat, že má strašnou rýmu, tomu není pomoci. Dokud nejste na svůj aktuální zdravotní stav tázáni, mlčte!
#2 Vyprávění historek, kde náhodou figuruje jako donchuán
"Michal už mě fakt nebaví, v poslední zprávě psal o nějakém koncertě, kde byl kdysi proto, aby se tam dvořil jedné slečně. Pointa byla v nekvalitní hudbě, kterou tam musel přežít. Hm," píše opět kamarádka. A jiná napsala: "Uz ponekolikate dava najevo, ze mel nejake zeny. Proc si muzi mysli, ze tim udelaji dojem? Na me to pusobi uplne opacne. Je po lasce." Je třeba něco dodávat? Prostě když se prezentujete jako lovci skalpů, pro nás je to jasná zpráva: nejsi pro mě jediná, můžu mít jakoukoli, na kterou si ukážu. Jestli to takhle chcete, pokračujte.
#3 Aplikace techniky "sbal si mě sama"
Takovej posera se vám sice nepřímo nabídne, ale zbytek už je na vás, na holkách. V praxi to vypadá tak, že vám třeba napíše, že tuhle historku vám bude vyprávět, až se jednou uvidíte osobně. Že bude skvělý, až spolu někdy pojedete někam na kole. Že v restauraci XY je super jídlo a tam prostě musíte někdy jít. Prostě kaskáda zmínek, co se stane, až se uvidíte nebo co by rád.
Ale nic dál. Hele, jednou je to v pohodě, i dvakrát. Ale když takhle mluvíte měsíc, jste už prostě trapný. Je z toho evidentní, že se bojíte přijít s přímým návrhem a čekáte, až to uděláme my. Zažila jsem, že se mi jeden muž neustále zmiňoval, že "musíme někam zajít", ale s ničím konkrétním nepřišel, tak jsem něco navrhla já - a když jsme se konečně na něčem domluvili, tak na to v den D zapomněl! To se pak těžko věří, že o vás fakt stojí, že jo.
#4 Snaha o "slušnej" outfit
Já i kamarádka máme zkušenost, že chlapi mívají tendence se na první schůzku vyšňořit - a výsledek je stejně nepřitažlivej jako to slovo. Obě nesnášíme polobotky. Teda já tomu říkám křusky. Tak si to představte: se svou první vážnou známostí jsem se seznámila ve vesnickém prostředí, kde se dotyčný pohyboval v teplákách a sportovní obuvi. Tak jsem ho poznala, tak se mi líbil. Na první rande v Praze si ale vzal džíny modráky s hnědým koženým páskem, triko zastrkal do kalhot a k tomu POLOBOTKY. Měla jsem chuť se okamžitě rozejít. Na druhou stranu pokud by přišel v triku s logem České spořitelny, chtěla bych se rozejít taky.
#5 Vychloubání se s ožralstvím a kocovinou, opilecké historky
Není čím zaujmout, fajn, frknu tam, jak jsem tenkrát vyžahnul 15 piv a pak se válel na autobusový zastávce, kde mě pochcal pes. Jsem prostě hroznej borec, že jsem se vožral! Asi takhle nějak na nás při vzájemným poznávání působí jakýkoli zmiňování, že jste kdysi/někde/s někým byli ožralí a jak to dopadlo. Chlubení se s kocovinou je zas to samý, jako chlubit se s nemocí. Myslíte si, že na nás uděláte dojem oznámením, že jste byli celou noc na diskotéce a teď jste už třikrát zvraceli, jak je vám zle? Ó, chudáčku, tebe chci!
#6 Naznačování, že je vybavenej
"Marek mi na otazku ochrany rekl, ze by samozrejme pouzil kondom, ale vetsina jich mu je mala," píše mi kamarádka další svou zkušenost. Chcete vědět, kam se stočily její oči? V sloup.
#7 Vychloubání se s výdělky a úspěchy v práci
"Tak kdy se sejdeme? V pondělí nemůžu, to jedu služebně za starostou Plzně.. Jo, úterý bude nejlepší, protože ve středu zas dělám na jednom džobu pro ministerstvo vnitra." Tyvole, tak to je partie, už oddaluju kolena od sebe!
To je všechno. Máte tam taky něco, holky?