tlapka: Jo, když jde do tuhého, tak si člověk dokáže obdivuhodně rychle srovnat věci v hlavě. U mě se tohle řešilo v zimě. Nikdy jsem to neměla důvod pochybovat o tom, že rodinu chci, ale až když jsem čekala na operaci, uvědomila jsem si, jak strašně by mě ranilo, kdybych o tu možnost přišla. Pokud lidi nechtějí děti, měla by to být jejich volba, ne nevyhnutelnost.
Myslím, že kdyby ses dozvěděla, že to nejde, tak by se ti ulevilo, protože by ses zbavila nutnosti toho rozhodnutí. Ale je strašný risk v tom, že pokud by sis v tu chvíli uvědomila, že to dítě bys vlastně chtěla, tak mnohem větší problém by ti teprve začal... A upřímně, ten odhad bych taky brala s rezervou. Kdybys to dítě fakt jistojistě nechtěla, tak tímhle směrem podle mého názoru ani neuvažuješ, protože bys věděla, že to máš (téměř) plně pod kontrolou, takže co by na tom sešlo, jestli to jde, když to nedopustíš?
Je to strašně zapeklité a chlapi mají výhodu několika let na rozmyšlenou navíc...