Každej volá po upřímnosti, ale když se mu jí dostane, může se z toho posrat.

cukrenka®svetu.cz: Já teda zdravení taky považuju za slušnost, každopádně jsem si vzpomněla na to, jak jsem chodila do práce asi s třiceti lidma v kanclu. A každé ráno se všichni mezi sebou zdravili. Všichni. Takže když jsi náhodou potkala někoho v kuchyňce, koho jsi třeba ještě ten den neviděla, řeklo se "ahoj". A nebo třeba při odchodu. Třicet lidí v kanceláři odpovídá jednomu hromadě "ahoooj". Peklo. Peklo. Peklo. Tolik mě to sralo.

Ale jinak tam byli moc fajn lidi. Jen tohle zdravení mi taky přišlo otravný.

Když jdu ale do obchodu apod. tak prodavačky vždy zdravím. Stejně tak obsluhu v restauraci apod. - jsem tak naučená, přijde mi to zkrátka...slušný!