Každej volá po upřímnosti, ale když se mu jí dostane, může se z toho posrat.

atraktivnistrasilka: Ha, jo!
Prymula a jeho věčně zdrchaný oči. Vzpomínám si, jak jsem ho pozorovala při jedné tiskovce. Měl nakřivo roušku, stál na kraji a první polovinu vůbec nemluvil. Nemohla jsem si pomoct, ale ty pohledy, které házel po svých kolezích, ve mně evokovaly odstrkovaného školáka, který čeká, jestli ho jeho dominantnější spolužáci pustí ke slovu. A taky Babiš s brýlemi div ne u pasu a tím jeho výrazem, naprosto přesně. Též to pozoruji podobným způsobem.
Mně zas Vojtěch přijde, jako kdyby při tom mluvení nemohl dýchat. Když ho vidím při nějaké tiskovce nebo rozhovoru, tak je mi ho až líto, nebo mám spíš strach, že to tam s ním plácne.