Jsem zpět a bojuju s podovolenkovou depresí. Proč je každá dovo vykoupená tou depkou na konci?  Musím teď bejt na sebe strašně moc hodná, jinak ten návrat z tropů nepřežiju. Ale první společnou dovolenou jsem teda nakonec přežila. Měli jsme tam pár krizí nebo aspoň tichou domácnost (respektive tichý hotelový pokoj), ale to je jasný. Když někam jedou DVA, už je to prostě problém. Ale celkově si myslím, že jsme se tam sblížili. Už jsem se cítila dost odcizeně. Dokázali jsme se spolu smát i bavit. Nic to ale nemění na tom, že teď, když už jsme doma, chci mít od něj na chvíli pokoj. Posílám ho pořád pryč a chci bejt sama.