Imperatrice | Impératrice píše

Já vim, že jsem strašně nekonzistentní v tom vydávání, ale když mě něco napadne, tak to prostě chci napsat hned, ne?

V souvislosti s posledním článkem jsem si totiž vzpomněla, že trpím ještě jinou zásadní věcí, než je žití podle druhých. A tou zásadní věcí je, že mám pořád pocit, že můžu bejt spokojená, AŽ... Trpím tím už opravdu dlouhá léta. Teď ale nastal jakýsi zlom - ono mě to totiž začíná silně unavovat.

Věřím, že se v tom opět mnozí poznáte.

Už jsem opravdu silně unavená z toho, že podmiňuju svůj pocit štěstí tím, že něco musí pominout, nebo se vyřešit. A dokud se tak nestane, je můj pocit štěstí nedokonalý, kulhavý, děravý.

[ Pokračování článku ]

Jen krátce. Tohle je něco jako článek na téma "co se mi povedlo v roce 2016". Ale jen něco jako. Protože to není úplně o tom, co se mi povedlo. Je to o mým úkolu, kterej jsem dostala a se kterým jsem se měla poprat. Zatím mi to moc nejde, protože starý vzorce jsou svině.

Obecně nemám tohle vracení se ráda, protože víc žiju v budoucnosti (to je ale taky špatně). Rok 2016 ale vnímám jako docela přelomovej. Asi se nestalo nic až tak zásadního okolo mě, ale uvnitř mě. Na základě různých nepříjemných situací jsem pochopila, že se po mně chce, abych se konečně začala chovat podle svých voleb, a to bez výčitek. A taky abych byla sama sebou. Dlouhodobě žiju podle očekávání jiných a zdá se, že nastal ten čas, kdy to takhle nejde dál. Protože je mi čím dál hůř.

[ Pokračování článku ]

vypnout mobilní verzi