Už jste se někdy zamysleli nad tim, jak byste chodili po ulici vymóděný nebo nalíčený (nebo naopak byste na to úplně srali), kdyby se každej staral sám o sebe? Tedy kdyby na vás lidi nečuměli a nevysmívali se, ani kdybyste měli na hlavě klobouk ve tvaru plameňáka? Prostě kdyby ta hranice, co je ještě normální, byla mnohem dál než je teď?

Já osobně se okolí přizpůsobuju docela dost. Dřímá ve mně blázen, ale chodim oblíkaná spíš nudně a chci bejt nenápadná, aby si mě ty lidi moc nevšímali. On mě totiž ten negativně vzbuzenej zájem pěkně rozčiluje. Ani nemusíte mít na hlavě toho plameňáka, stačí mít výraznou rtěnku - a už je problém.