Článek 10 jevů, co mě jako korektorku vytáčí a baví
Komentáře k článku: 10 jevů, co mě jako korektorku vytáčí a baví
iva: Jak já vám rozumím! Na HOLD jsem už úplně alergická. A na BYJSTE,BY STE a podobné zparchantěliny. Stejně na (ne)shodu podmětu s přísudkem a hrubky. Ale úplně nejvíc šílím, když nějakou hrubku najdu po sobě 
I.
imperatrice: BYSTE neovládá snad půlka národa, ale musim se přiznat, že já osobně nesnášim BYCHOM. Snažím se kolikrát i všelijak překopávat text, abych to nemusela napsat. a všude, kde to jde, píšu BYSME. A pak nadávám na ty, co píšou BY JSI SE.
tlapka: Zajímavý článek, pobavila jsem se! Některé z těch jevů mi nevadí (velké V, pokud je správně používané), některé musí rozčilovat snad každého (díky x kvůli) a některé jsem neznala (na půl roce - předběžně řadím do kategorie vadí )
Ohledně "podoba na" mám smíšené pocity. Občas to slýchám a nepřijde mi to jako nějaká extra příšernost, ale v písemném projevu bych to nikdy nepoužila. Stejně jako "jsi do dědovy rodiny" - taky ohledně podobnosti, tahle situace ty fráze asi přitahuje nebo co. Vnímám to jako něco, co občas zazní na rodinné sešlosti s tetkami, ale v jiné prostředí to nepřežije.
Za mě jako vrcholně iritující - přijdu dýl, Honzovo kalhoty, s 5-i (to se vždycky směju, kolik znaků pisatel ušetřil). Do očí mě praští i "podíval se na ní".
imperatrice: Jo, to PODOBAT SE NA říkají hlavně na Moravě, ale už jsem to slyšela i v Čechách.
PŘIJDU DÝL mě nesere, ale sama to nepoužívám. Říkám POZDĚJC.
Honzovo kalhoty mi přijdou spíš strašně vtipný. 
5-i... no přesně, kolik znaků pisatel ušetřil!
hroznetajne: No jo, gramatika. Podle mě na ni nemám buňky. Většinu pravidel si pamatuji, většinu pouček vysypu z rukávu i o půlnoci. Jakmile dojde na lámání chleba, jsem schopná přemýšlet nad neskutečně bizarními kombinacemi. Já osobně nejvíc soupeřím s předponou s, z, vz. Pamatuji si ty zpropadený směry a změny stavu, ale vždycky to napíšu špatně. 
A taky se mi jednou povedlo napsat článek, kde jsem 100x použila hold místo holt. Někdo mi to tam tehdy vytkl a já se červenala ještě 14 dní. Skoro vždycky najdu chybu v článku až po uveřejnění. A to si to po sobě čtu stokrát. Korektor ze mě asi nikdy nebude .
Co já osobně nemám ráda, je tchýně.
imperatrice: S a Z je taky můj největší problém a ty pomůcky (směry a stavy) mi vůbec nepomáhají. Takový zkopání do kuličky jsem jednou určovala tak dlouho, až jsem to vzdala a napsala to jinak.
Tchýně - tak to mě sere úplně naopak. Vadí mi, že se má psát tchyně.
chaostheory®pismenkuje.cz: super článek.
MĚ vytáčejí dvě věci - mně/mě a ji/jí. nejsem korektorka, ale kontroluju to úplně všude, někdy to mě samotnou vyrušuje, například když čtu normální knížku, a stejně to musím kontrolovat s mně/mě má problém tak 99% lidí, s ji/jí tak 80%. všude samá chyba prostě.
z tvých příkladů mě štve "já tam, ale nepojedu", to je děs. něco jsem nikdy neslyšela (na půl roce), něco mi přijde spíš jako dialekt (podobat se na), ale nevím.
jinak jsem coby příjemnce textu spíš ignorant. po studiu lingvistiky si totiž člověk uvědomí, že všechna ta pravidla jsou stejně jen přechodná věc, žádný "čistý" jazyk neexistuje. to, co bylo dřív považováno za hrubku, je teď správně. a taky naopak. takže si to nějak k srdci neberu. navíc čeština je tak příšerný jazyk, že je nemožné v něm nedělat chyby
a co mě vytáčí ještě víc, jsou právě "grammer naci", kteří nemůžou pochopit, že jazyk se neustále vyvíjí, a nedokáží se s tím smířit
imperatrice: Já to MNĚ/MĚ taky všude kontroluju! Co je to za poruchu? Ale v některých případech mi kupodivu nevadí, když to člověk napíše blbě. Třeba takový MĚ TO NEVADÍ mi nepřijde nijak omračující a naopak PÁR SLOV O MĚ mě skoro až praští do hlavy.
U toho JI/JÍ a NI/NÍ podle mě ani spousta lidí netuší, že v tom je nějaký pravidlo. Já to sice vim, ale zrovna na blogu to taky píšu blbě - protože píšu do velký míry hovorově. Tak neupadni, až tady uvidíš něco jako PODÍVEJ SE NA NÍ.
Ignorant jsem taky někdy. Přečtu si třeba zprávu od kámošky, ale chyb si všimnu, až když mi ona napíše, že se omlouvá za chyby.
Vlastně i když jsem sepsala tenhle článek, jsem celkově dost tolerantní... Ale taky záleží na tom, kdo tu chybu napsal. Někdo, kdo považuje svůj mizernej písemnej projev za svou osobní značku, případně prohlašuje, že "důležitější je obsah", tak to je pro mě primitiv.
zlomenymec: Myslím, že by jsem si vzpoměl na spoustu věcí, které mně vždycky vytočí, ale po usilovném 10-ti minutovém přemýšlení mě prostě nic nenapadá... 
zlomenymec: DVOUMA! Bohové, slovo dvouma neexistuje, proč ho teda slýchám tak často? 
ava*: Se na Píše občas objeví podobný článek... takže se nebudu opakovat a nebudu psát znova i sem, co mě štve
K tvým bodům - když mi někdo v pracovním mailu napíše "vám", řeknu si, že je to hlupák, co ani neumí napsat velký V A zrovna tak považuju za vhodný napsat na začátek mailu "Vážená paní...", nebo aspoň "Dobrý den, paní..." a na konec "S přáním pěkného dne" apod., což si snad každý zvládne přednastavit do podpisu mailu. Jsem otrávená z jedný zahraniční klientky, která na konec mailu píše "KR, JM" - jakože Kind regards, Jane Mitchel. Ježišmarja, aspoň to Regards by mohla napsat!
A z dnešní komunikace - přijde mi moc vtipný, když se někdo snaží znít přeslušněle a přesprávně a napíše třeba: Byly tam Ty děti. Protože TY se přeci píše s velkým T
Obecně mám teda dost problém, že když někdo píše s chybama, mám tendenci ho jaksi vnitřně odsoudit a nebrat jeho názory/požadavky vážně
---
ava.pise.cz
imperatrice: Já taky píšu Dobrý den paní..., ale jen v prvním mailu toho dne. Opakovat to i v desátý odpovědi mi přijde až skoro bolestivý pro obě strany. Těm loučením se ale většinou cíleně vyhýbám a vím, že je to zas nějaká moje další porucha. Přijde mi nějak divný se loučit, když vím, že ten člověk mi za hodinu odepíše a já mu taky budu ještě odepisovat...
KR, JM je mi vyloženě sympatická.
Ty děti, to je jako Všem.
S poslední větou souhlasim!
sayonara: Mně/mě/mne.
Věty bez čárek.
Divná společenská konvence, že do sms a mailů nic jako interpunkce nepatří.
Když mi někdo opravuje texty a narve tečku za slovo viz v domnění, že je to zkratka; vlastně vůbec všichni, kdo mi opravují správně psané věci jen proto, aby taky demonstrovali svou schopnost odhalit chybu.
Its/It's, your/you're, zvlášť potom od rodilého mluvčího.
Kdysi dávno v dobách xchatu to bylo též 'ozvy se mi'.
Jakoby, vlastně a prostě.
By jste a jeho parta.
imperatrice: Tak to bys měla vidět sms ode mě - pořád s tim krámem neumim psát, takže píšu jak dislektik.
Jak píšeš o těch opravách, po mně už se taky párkrát opravovaly texty. A konkrétně mně teda vadilo, když se mi přehazoval (podle mě správný) slovosled. To zas ale každej cítí jinak...
A když zmiňuješ tu něčí potřebu demonstrovat schopnost odhalit chybu, tak to vídám hlavně v těch diskuzích, kde se objevují komentáře typu "nejdřív se nauč gramatyku a pak sem něco piš". Trapáci jsou ale i ti, co tu svojí výtku napíšou bez chyby. Už je to ohraný. No trapáci...
Its - tak on to ten náš kolega Američan píše schválně?! 
Opravovala jsem to po něm už všude možně. Já, Češka.
imperatrice: ...pardon, dyslektik. Už bych asi měla jít spát - padám únavou a přesto vám chci za každou cenu odepsat... A věděla jsem, že se mi zrovna pod tímto článkem "něco povede".
boudicca: V textu mě do očí pokaždé praští "by jsme" a mě/mně. "Přijde dýl" mě točí, i když napsané jsem to snad nikdy neviděla (zato v telefonu jsem to jednu dobu slýchala snad každý den), naopak díky/kvůli mi nevadí, sama jsem se to naučila pořádně rozlišovat až skrze francouzštinu, kde jsou na to citlivější. "Podobný na" mi přijde na Moravě zcela běžné, co je na tom konkrétně špatně?
Chyba sem tam občas ulítne každýmu, ale je pravda, že co se občas na internetu nebo v mailech vyrojí za skvosty, škoda mluvit... Těším se na pokračování!
imperatrice: PODOBNÝ NA vůbec neexistuje, správně je PODOBNÝ KOMU, ČEMU.
A to BY JSME už je pro mě tak ohraný, že to se mnou skoro ani nehne. Vždycky si řeknu jen "no jo, další". Ale naštve mě s tím ten, co píše komentáře typu "nejdřív se nauč gramatyku".
Druhej díl bude, až vymyslím nějaký zajímavý příklady, protože nějaký BY JSME už právě nikoho neohromí, to nás sere všechny a všichni to o sobě navzájem víme. Ale pár věcí už mě napadlo.
márinka: Mnohem víc než chyby v textu (při troše nepozornosti a bez vrozenýho citu pro jazyk semtam nějakou udělá kdekdo) mě vadí, když to co je psáno je nesouvislé, nesrozumitelné a o ničem. To mi ostatně vadí i v mluveném projevu...Pokud je něco, co mě ale spíš zaráží než vytáčí, tak když jsou chyby v úředních dopisech, novinách atd.Na to už by přece jen lidi trochu česky umět měli.
).