Komentáře k článku: Věci mezi nebem a zemí, kterým věřím
iva: Ty jsi můj člověk. Na věci mezi nebem a zemí věřím taky. A čím jsem starší, tím spíš.
Například jsem přesvědčená, že naši kamarádi dřív byli ten druhej a v tomhle životě si to prohodili. On byl ona a má to za trest, ona byla on a má to jako satisfakci. V příštím životě už snad budou fungovat oba správně.
Ze stejného důvodu se obávám, že mě s Chotěm další život po životě nečeká. Protože máme splněno *nevi*
Věřím, že máme všichni osudem tu základní trasu nalinkovanou a když uhneme špatně na jedné křižovatce, na jiné máme šanci znova najít správný směr.
Věřím na anděly strážné a věřím, že ti moji si po skončení "služby" zaslouží ale hodně dlouhé regenerační volno :-D
Věřím na hodně věcí a jsem ráda, že v tom nejsem sama *pivo*
imperatrice: No nejsi sama, ty ses bála, že jo? :D
Sleduješ Morganu na FB? Myslim, že by se ti tam hoooodně líbilo. Běž tam. https://www.facebook.com/Morgana-1557382404528866/
Jinak máme podobný přesvědčení i v tom, co píšeš ty - anděl strážný samozřejmě existuje a má ho každej nebo že základní trasa osudu je daná. Morgana taky používá termín křižovatky - ty jsou daný (počet dětí, délka života nebo třeba výpověď z práce), ale ty cesty od křižovatky ke křižovatce jsou zcela na nás!
Tvůj Choť může bejt v příštím životě klidně tvoje matka, syn... :D
zlomenymec: Věříš? Tak si věř, ale já nevěřím! :D
(Když si to po sobě čtu, tak to zní dost útočně, ale není to tak míněno :D)
Já se asi pozastavím hlavně u dvou bodů:
2) Celý vesmír se spojil, aby někoho zachránil. Co ten chudák Vesmír 13 miliard let dělal, když tu lidé nebyli... Asi se dost nudil, což :D
Ale zajímalo by mě, jestli by to teda fungovalo i obráceně - celý Vesmír se spojil, aby někoho zabil (třeba když měl umřít vlastní rukou, ale na poslední chvíli si to rozmyslel, tak ho třeba zabil fén nebo tak... viz Nezvratný osud).
7) Počkat, cože? MY že jsme za druhý světový trpěli, a teď se máme mít dobře? Určitě neříkám, že to byla sranda (udávání, popravy, nedostatek, Lidice a Ležáky), ale nebyly na tom některé další státy malinko, malinkato hůř? Co třeba chudáci Poláci, kteří schytali hned dvě fronty, nebo Ukrajina, nebo Rusové? Co špatnýho probohy provedli Židi, Romové, postižení, že si zasloužili plyn? Nebo to má znamenat, že se teď zase mají mít dobře? Takže ten klasický stereotyp "Rom, který nemaká, ale bere podporu a chlastá" je vlastně správně, protože se mu to teď vrací?
A jak do toho zapadají teda ti zlí, kteří nám to tu v Evropě "zaplevelují"? Neměli by se teda teď mít dobře?
Tenhle princip kolektivní karmy mi přijde docela děsivý. A navíc, jak to teda funguje, když dojde k rozdělení státu? Neseme odpovědnost za to, co jsme udělali jako Československo, nebo jsme začali s čistým štítem? Co odpovědnost za činy Rakouska Uherska a první světovou? A co moje osobní karma, stojí pod nebo nad "národní" karmou?
imperatrice: Když si někdo rozmyslel sebevraždu, mělo to tak bejt, že si to rozmyslí :D
Každej stát má svojí karmu, ale jestli teď bude mít klid i Polsko a Ukrajina, to fakt nevim. Přece tu nejde jen o to, že Poláci a Ukrajinci za války trpěli, ale o jejich chování po celou dobu existence. Každej stát si nese to svoje. Rozdělením státu se nikdo karmy nezbaví, za svoje minulý činy neseme zodpovědnost my Češi, Slováci i Podkarpatská Rus společně. Po rozdělení to pokračuje tak, že si neseme karmu z minulýho uskupení a zároveň startujeme svou vlastní samostatnou. Klidně ještě můžeme bejt odměněný nebo potrestaný za něco z Rakouska-Uherska, protože karma se může naplnit do 3 minut nebo až za desítky, stovky let.
Lidi, co skončili v koncentráku, to mohli mít buď trestem, nebo si tu zkušenost ještě před narozením sami vybrali. To o těch Romech je zajímavá úvaha, to mě nenapadlo a možná to tak bude - že teď jim vracíme, co jsme jim kdy v historii udělali... Nebo je to test pro nás, jestli si to necháme líbit nebo zakročíme. Nebo trest za to, že jsme v minulosti nebyli ochotní pomáhat slabším - proto jsme teď k tý pomoci donuceni, ať se nám to líbí nebo ne, a naše peníze dostanou i takoví, aby nám to bylo pro zlost. Možností je milion. Já ti přesný důvody dějů fakt neřeknu, chtěla jsem jen říct, že všechno je buď odměna, trest, test nebo lekce. Že se věci nedějou jen tak a něčim jsme si je vysloužili nebo se na nich domluvili. Samotnou by mě fakt zajímalo, čim konkrétně si svět zasloužil Hitlera, a kde teď jeho duše je - jestli se znovu inkarnoval, nebo ještě ne, kde je, co dělá...
Na tebe jako jednotlivce působí tvoje vlastní karma, kterou sis vybudoval za všechny svoje inkarnace, pak karma tvojí rodiny, tvýho města, státu i světa. Tvoje osobní karma je nejsilnější a ostatní jí jen různě odlehčujou nebo přitěžujou.
Když nechceš věřit, nevěř. Ono to všechno pojede i bez tebe :D
Asi taky zním útočně, ale nemam problém *pivo* Ono nemít hlavu zatíženou těmahle mimozemskýma myšlenkama je taky někdy výhoda! Já aktuálně hledám balanc mezi oběma póly - nechci bejt vymletej ezoblázen, ale ani přízemní pařez.
zlomenymec: Nojo, ale když má teda umřít, tak se prostě celý Vesmír spojí, aby fakt umřel :D
Já vím, že když se člověk baví o víře, tak se o důkazech mluví dost blbě, ale stejně je důkazní "břemeno" na tom, kdo tvrdí, že něco nějak je. Třeba když budu šéfovi tvrdit, že jsem v pondělí nepřišel do práce, protože za to mohl neviditelný krokodýl, který mě nepustil z bytu, tak mi to moc neprojde :D (nebo třeba můj anděl strážný, který mi tvrdil, že se mi něco venku stane).
Jde mi o to, že prostě nemáme jak ověřit v praxi, že to, co mi (nám) tu tvrdíš, je pravda. Karma se může naplnit za stovky let, i z dob Rakouska Uherska nás něco může dostihnout, takže ať se stane (mně, státu) cokoliv, interpretovat se to dá všelijak *nevi* Něco může být trest, něco odměna, něco test, něco naše "dohoda" a nikdo neví co z toho je co, takže je to takové https://i.kym-cdn.com/entries/icons/original/000/018/816/its-magic-i-aint-gotta-explain-shit2.jpg
:D Čili v praxi úplně k ničemu, kromě hřejivého pocitu, že všechno má smysl (což je důležitá věc, viz A přesto říci životu ano, pokud to znáš).
Pokud ovšem nezaplatíme např. Morganě patřičný obnos, aby nám do toho vnesla světlo *haha*
To je ten nejzásadnější problém, který s těmihle náboženskými a ezoterickými záležitostmi mám. Vysvětlujou nějak svět (co svět, celý vesmír, minulost i budoucnost :D), ale důkazy jaksi chybí. Proč bych měl věřit, že každý má samozřejmě svého anděla strážného, který ho chrání? Proč bych nemohl věřit pravému opaku? "Důkazů" bychom tu na sebe naházeli asi stejné množství, když tomu oba jenom věříme.
Hvězdy jsou obrovský koule plný plynů, miliony světelných let daleko (čili reálně úplně jinde, než jak je vidíme na obloze + spousta z nich je už dávno vyhaslá), kterým je úplně šumák, že existuje nějaká Země a na té Zemi že existuje tvor, který tuze rád hledá ve všem vzory a kterému přijde děsivá myšlenka, že jeho život nemá žádný vyšší smysl a že svět není spravedlivý :)
A 99% vesmíru je jen vakuum.
Samozřejmě se můžu mýlit a třeba je to tak, jak říkáš, ale dosti o tom pochybuju :D
imperatrice: Jo, důkazy nemůžeme podat ani jeden. Ale i když to z článku místy nevypadá, tak já nejsem na 100 % přesvědčená o tom, že to fakt tak je! JEN tomu spíš věřim, než nevěřim, a k tomu snad důkaz podávat nemusim. Uvědomuju si, že pravdu můžeš mít ty.
Jak píšeš, že se všechno dá interpretovat všelijak (odměna, trest, lekce..) - tak já souhlasim, a to ve stejným slova smyslu jako ty. Když někdo nemůže chodit, můžeš to vysvětlit tak, že buď byl v minulých životech moc rychlej a teď ho chce vesmír zpomalit, nebo se naopak hejbat nechtěl, tak teď to má a blablabla. Tisíc možností. A pak si vyber :D Ale co chci říct: když někdo seriózně dělá takovýhle úsudky a odhady a operuje s nima víc než jen jako se zajímavou úvahou, je to nepříjemný i mně samotný. Já si JEN uvědomuju nějakej koloběh příčina-následek a že ten člověk není invalidní jen tak, má mu to něco dát atd., ale prohlášení o konkrétních příčinách už jsou prostě jen hovadský spekulace. Pro mě dokonce na hraně vymytýho mozku - což ode mě zní asi trochu směšně vzhledem k tomu, pod jakým článkem se nacházíme :D
Stejný je to s těmi anděly - já na ně věřím, ale není to na 100 %, dokud je neuvidim na vlastní oči :) Prostě jen věřim, ale nejsem přesvědčená. Je to srozumitelný? :D
Morganiny služby nevyužívám, protože s kartářkama jsem před rokem skončila. Věci mezi nebem a zemí mě ale zajímají stále a ona k tomu má co říct. Tim zas ale neřikám, že její slovo je svatý, naopak dost věcí vidim jinak než ona a ve svý podstatě je mi nesympatická :D Sleduju jí ne kvůli bezbřehý oddanosti, ale protože je zajímavá.
O astrologii nahoře nepíšu, ne? S tou je to u mě podobný - zajímá mě, ale vocaď pocaď.
zlomenymec: "Tisíc možností. A pak si vyber" - no ale neděláš tedy tuhle interpretaci v případě Německa? Protože mně se zdá, že děláš tuhle interpretaci v případě Německa :D
"Je to srozumitelný?" Moc ne :D Možná by se to dalo připodobnit k tomu, když jsi byla malá a věřila jsi na Ježíška, ale něco ti tam nehrálo, protože jsi ho nikdy neviděla? :D
imperatrice: Jo, asi tu interpretaci v případě Německa dělám - teda určitě, páč důkazy nejsou, žejo. Ale zatimco většinu interpretací beru jen jako zajímavou, ale jednoznačně nesměrodatnou úvahu, tady mi to docela zapadá a ta myšlenka se mi prostě líbí.
Přirovnání k Ježíškovi... možná jo. Ale ne úplně. Spíš jde o to, že já v základu všechno beru jako možný, dokud mi to neni spolehlivě vyvráceno.
lvice: Jooo, tak tohle mi chybělo. Mám i jednu takovou kamarádku, která těmto věcem věří. Já nevěřím, podle mě je to akorát alibismus. Nikdo za nic nemůže, všechno je, jak má být. Ale baví mě to poslouchat.
Víra je pro většinu světa nesmírně důležitá. Pomáhá pochopit, vyrovnat se, nevzdávat se, jít dál. Když jsem byla v Egyptě, bavila jsem se s místníma o víře. Nedokázali vůbec pochopit, že já v nic nevěřím. A vtipný je, že kdybych se narodila v jiný zemi (třeba v tom Egyptě), do jiné rodiny, prostě bych věřila a přišlo by mi to normální.
imperatrice: Mně taky vadí, když to někdo používá k výmluvám, aby se sebou nemusel nic dělat. Já se za takovouto osobu nepovažuju, ale je pravda, že vědomí "všechno je, jak má bejt" mě docela uklidňuje - v tom smyslu, že se mi nepříjemný události snáz přijímaj. Ale dál už s nima nakládám zcela legitimními postupy, třeba psychoterapií, poznatkama z neurovědy a tak. Nečekám, až se to vyřeší shůry, protože nejspíš nevyřeší.
chaoska: verim, ze vsechno je predem dano, coz zahrnuje tak polovinu tvych bodu. nekdo tomu rika "nahoda", nekdo "osud", nekdo "rozhodnuti", ale ve finale je to uplne stejne :)
imperatrice: Já si nemyslim, že je všechno předem daný, ale to tam píšu.
No, máš pravdu, ve finále je jedno, jak tomu kdo řiká :)
iva: Tohle nejlíp rozsekla Esmeralda Zlopočasná:
"Mám víru."
"V koho?"
"V nikoho. Já věřím všeobecně!"
imperatrice: Asi k tomu nemam co dodat. Je to takový všeříkající, stravitelný a důležitý i pro racionální lidi. Důvěra.
hroznetajne: Většina mi osobně příliš nesedí, uznávám bez obalu, ale to poslední, s tím souhlasím. Protože celý život potkávám poměrně dost obdobné typy lidí, kteří si mě "volí" za kamarádku. Většinou to je zájem z jejich strany a já mám pocit, jako kdyby se na mě lepily stále ti stejní lidé. Ne, že bych se s nimi nechtěla bavit, ale je mi záhadné, že po čase u většiny svých kamarádek začnu pozorovat docela podobnou povahu, chování, smýšlení...Podle mě je ale něco ve mně, prostě takové lidi přitahuju :D :D :D.
imperatrice: Já jsem to přitahování určitých osob popsala docela nadpřirozeně, ale myslim si, že zas tak nadpřirozený to není. To je přece logickej důsledek, že když se nějak chovám, zalíbim se určitý skupině lidí, která má nějakou vlastnost společnou. Já zas potkala dvě ženský, který jsou v podobným věku, v podobný finanční situaci, obě si prošly vztahem s psychopatem a zůstaly samy s dcerou. A já se v obou případech postavila do role zachránce a podporovatele, čímž jsem se stala téměř jejich modlou. Vztah s tou první mě docela vysával a už se nevídáme, ta druhá se přece jen dokáže vzchopit a sama umí druhé dobíjet, takže tu mám ráda. A ještě jedna holka mě využívala jako vztahovýho poradce, tu jsem nechala, aby mě energeticky vysávala dva roky, pak jsem to s ní utnula ze dne na den. No, taky je něco ve mně, takovej anděl nešťastných žen :D