Článek Stupňování nároků na to, co byste měli dělat
Komentáře k článku: Stupňování nároků na to, co byste měli dělat
lvice: Já se zas motám v přijímání/nepřijímání svého těla. Chtěla bych se mít ráda, ale nemám. Budu se mít ráda, když zhubnu? To nikdy nezjistím, protože já prostě cvičit nebudu. Neměl by člověk dělat spíš to, co mu dělá radost, než se furt nutit do něčeho, co nesnáší? Neměla bych se mít ráda za to, co mám na sobě ráda, místo toho, aby se furt trápila tím, co mi na sobě vadí?
A tak prostě 
imperatrice: Tyhlety rozpory mě taky obtěžujou. Ale já už hubená byla, a tak vim, že kdybych toho znovu dosáhla a udržela si to, moje sebevědomí bude o milion procent výš. A to se bavíme jen o nějakých 6 kg. Mám navrch 6 kg, ale vypadám, jak když jsem skočila o dvě velikosti.
orchidejka: Pro jistotu tyhle věci moc nečtu, případně je čtu jenom u odborníků. Cvičím, když mám čas a chuť, snažím se chodit na procházky, protože mi to dělá dobře. A taky se snažím jíst, co mi dělá dobře. Pro lidi s RS je doporučeno omezit nebo úplně vyloučit cukry, lepek a mléčné výrobky. Potvrdila mi to i doktorka, což je pro mě směrodatné + ještě to, jak se cítím. A jestli se někde píše něco jiného a jinde zase něco, co si protiřečí, to je mi úplně jedno. 
imperatrice: Ani je nemusíš číst/vyhledávat. Mně přijde, že tenhle tlak je prosáklej tak nějak všude. Ale je mi jasný, že často až nemoc (například) člověka donutí se na ty pindy vysrat a jít si podle svýho, bez výčitek.. 