15. leden 2018 v 21.32 | rubrika: Jak na úzkost
Chci už nějakou dobu sdílet, co mi pomáhá při úzkostech, respektive jak pracuju se svojí generalizovanou úzkostnou poruchou. Nedokážu datovat, kdy se u mě začala rozvíjet, v každým případě od května 2017 ji řeším velmi aktivně a s vnější pomocí. Za tu dobu jsem zkoušela plno postupů, na některý jsem si i sama přišla a chci je prostě poslat dál. Tak jsem to včera začala sepisovat a původně to měl bejt jeden článek. Ale když jsem zjistila, že by měl dva kilometry, založení série JAK NA ÚZKOST byla jasná volba. Aspoň to ten, co to potřebuje a využije, líp vstřebá. Že jo. Takže dneska rada číslo 1. Je to takovej základ, u kterýho si sice můžete říct, že to není nic novýho. Ale ten úzkostnej člověk ve skutečnosti často neví, co má dělat. I já jsem si myslela, že vím, co mám dělat. Až u psycholožky jsem se přesvědčila, že dělám spíš všechno proto, aby ta úzkost byla čim dál horší. Takže... |
přečteno: 108x | komentáře (14)
|