Článek 10 pravidel pravopisu, jejichž existenci nechápu
Komentáře k článku: 10 pravidel pravopisu, jejichž existenci nechápu
boudicca: Díky za osvětlení čárkového pravidla v oslovení. Já to obcházím přes "Dobrý den přeji", protože je mi ta čárka uprostřed oslovení taky nepříjemná. Zvlášť se mi nelíbí, že za oslovením následuje další čárka, "Dobrý den, paní Nováková,". Je to takové divné.
Zrovna podívej se na NI říkáme (a tuším, že na Moravě nás bude asi většina). Dlouho jsem netušila, že s tím někdo může mít problém, já to píšu dle fonetického přepisu úplně samozřejmě. Taky občas říkám "jablkový džus", tam to úplně správně není, mno. 
Bychom a bysme už dnes vnímám jako takřka rovnocenné, jen na "by jsme" jsem alergická. Ale dlouho jsem si myslela, že je "bysme" vrchol nespisovnosti. "Perzekvovat" jsem snad viděla napsané správně poprvé až u tebe; taky bych udělala chybu. A rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem nechápu a odmítám řešit, snad to za mě řeší Word. 
Co mi docela vadí, zvlášť napsané, je "přijdu dýl". Hrozně by mě zajímalo, proč se zrovna tento patvar tak rychle rozšířil.
imperatrice: Já řikám jabkovej džus - zcela samozřejmě. Ale to už je ta moje pražáčtina. Na Moravě se obecně mluví spisovně, ale nevěděla jsem teda, že to berete až tak poctivě (s tim ni/ní).
By jsme je fakt na facku, přijdu dýl mi ale nevadí. Ale neřikám to...
sayonara: Já se přiznávám, že jsem tak trochu grammar nazi, a když mě někdo zvlášť naštve, tak mu sdělím, ať už mi nikdy nepíše, protože ho nemám ráda, a ještě přihodím seznam jeho chyb, aby měl co studovat, zatímco bude plakat, že ho nesnáším.
Ale nemám ráda psaní velkých písmen ve slovech Ty a Vy. Přijde mi to zbytečné, zvlášť u toho tykání. A taky nemám ráda "kdo s koho", nikdy jsem nepochopila, proč tam je "s".
imperatrice: Dobrej způsob vypořádání se s nežádoucími osobami Poslat jim seznam gramatických chyb.
Ty a Vy taky nesnášim, o tom už jsem se zmínila v článku 10 věcí, co mě jako korektorku vytáčí a baví. Jakákoli snaha o přeslušnělost je mi okamžitě nesympatická (nebo je mi toho člověka aspoň líto, že si unavuje prst držením SHIFTU ) a tohle je přesně ono...
Kdo s koho - v patrnosti jsem to dosud neměla, ale přidávám na svůj seznam zhovadilostí.
lvice: Další parádní článek 
Já se v bychom, mě/mně a ji/jí vyžívám. Dělá mi dobře, že tato pravidla ovládám a dala bych to bez chyby, i kdyby se mě ptali rozespalé a v horečkách.
S tím pozdravem jsem to nevěděla! Myslela jsem, že čárka mezi dobrým dnem a jménem je špatně. Vypadá to hrozně, ale já vždycky píšu jenom dobrý den, takže mně je to vlastně jedno.
Štve mě, že neumím přechodníky. Někdy bych to v psané formě tady na blogu využila. A nejsem schopna si zapamatovat, kdy se píše jakoby a kdy jako by. A jak píše Sayonara - Ty a Vy úplně nesnáším, hlavně to Ty.
V Jižních Čechách se prý používá Supermanovo plášť, tátovo narozeniny... To jsem nikdy nepochopila 
sayonara: "Jako by" píšeš tam, kde si můžeš říct "jako kdyby". Přechodníky mám taky v plánu.
imperatrice: V mě/mně se taky vyžívám, ale ji/jí bych si chtěla psát libovolně podle sebe.
I já jsem si myslela, že ta čárka v pozdravu je špatně, a kroutila jsem hlavou vždycky, když mi přišel nějakej mail, kde nechyběla. Řikala jsem si, proč to proboha všichni píšou špatně?!
Přechodníky? To je takový to doufajíc, lezouc atd?
Jakoby/jako by dokážu posoudit vždycky až na základě konkrétní věty, ale inteligentně to vysvětlit neumim. Vim bezpečně akorát to, že když za tím figuruje sloveso, píše se to zvlášť. "Vypadal, jako by se vznášel." Jakoby psáno dohromady vlastně nemá moc příležitostí být napsáno.
Tátovo narozeniny považuju za pražáčtinu, ale už jsem to slyšela na jihu i na východě (Čech). Já používám tohle -ovo ve spojitosti s kocourem. Mikiovo lumpárna atd, protože mi to přijde srandovní stejně jako ten kocour.
lvice: Takže je "Dělal jakoby nic, nebo jako by nic"???
Ano, to je přesně ono ty přechodníky. Krásně se tím dají zkrátit takové ty opisy typu "Kolega, který doufá v povýšení, chodí do práce už na šestou.".
imperatrice: Dělal jakoby nic. Protože za tím jakoby už není sloveso, je tam jen nic.
https://www.pravopisne.cz/2013/02/jakoby-%C3%97-jako-by/
márinka: Hele tohle všechno až na to slovo: perzekvovat bych asi přežila, ale co zas nehorázně štve mě jsou cizí výrazy. Nejenom, že půlce z nich nerozumim, ale u některejch mi přijde, že jsou použitý fakt jenom proto, aby lidi nevěděli, o čem je řeč .
imperatrice: No vim, jak to myslíš a hned si dokážu nějaký ty chytráky i představit.
damn-girl: Tak to to oslovení píšu taky blbě Všichni v práci píšou v emailu "Dobrý den, paní..." já píšu "Dobrý den paní ....," Protože ta čárka mi je těsně za dobrý den hrozně protivná!
tlapka: Super článek.
Jdu proti proudu. Mně ta čárka mezi pozdravem a oslovením přijde tak přirozená, že ji píšu i tam, kde je oslovení jednoslovné. Ups. 
U bychom je podle mě jen otázka času, než se stane spisovnou variantou bysme. Kdysi jsme se učili, jak to vzniklo, tuším, že to souviselo s aoristy, ale víc nedám.
Vzory slouží spíš pro problematická slova. V reálu je nikdo nepoužívá, jen děcka ve škole, když se učí psát I/Y v koncovkách slov. Probírala jsem to ve dvou třídách už asi měsíc a je to asi jediný způsob, jak někomu vysvětlit, že "smazat tabuly" fakt není dobře. Prostě jiné odůvodnění není.
Domněnka je od domnívat se, uvědomělý od slova vědomý (si svých činů).
Všichni řeknou "Podívej se na ní"? Člověče, to smrdí pragocentrismem, bylas někdy v Ostravě? Tady se dlouze nevyslovuje ani to, co má!
Mně naprosto vytáčí "přijdu dýl" a slovní spojení typu "bráchovo žena". To je jeho žena jako bezpohlavní? Bráchovo může být auto nebo tričko, ale ignorovat rody mi rve uši. Že má půl republiky hadr a půl hadru, to je ok, ale tvářit se, že je všechno středního rodu, aaaa! 
Jo a klasika je marný boj holt x hold.
imperatrice: Já se obávám, že zlegalizování BYSME se já už nedožiju. Četla jsem rozhovor s nějakým češtinologem a ten říkal, že to je rozhodně v nedohlednu. Že to skoro až nepřichází v úvahu.
Smazat tabuli se prostě píše s měkkým, zapamatuj si to a na vzory se vyflákni. Ale chápu no.
V Ostravě jsem právě nebyla... Teď už je mi jasný, že před tímhle článkem jsem si měla udělat celorepublikovou rešerši.
chaostheory®pismenkuje.cz: super clanek. ja jsem vysazena na ji/jí a mě/mně. takze tu pani chapu
myslim, ze "bychom" casem zmizi, nebo budou spravne obe varianty.
jinak s vetsinou souhlasim. a dekuji za rozsireni obzoru - o tech rozdilech za "dobry den" jsem nevedela
imperatrice: A je to fakt nejhorší chyba, co může člověk udělat? Není horší třeba výřivka?
chaostheory®pismenkuje.cz: tak vis co - vyrivka, zarivka... to muze byt predpona
narozdil asi od vetsiny lidi mi chyby v i/y zas tak nevadi.
zlomenymec: Nějak teď nemám myšlenkovou kapacitu na to, abych přišel na to, jaké češtinářské pravidlo mě štve, ale v téhle souvislosti jsem si vzpomněl na úryvek z jednoho článku, který se mi hrozně líbí
"Kdo tě naučil česky?
"Otec. Psal jsem úkol doma, to muselo bejt někdy ve třetí třídě, protože pak už jsem je psal pouze ve škole, před hodinou, a táta měl pracku jako já mám dvě a dal mi takovou facku, až jsem spadl ze židle na zem.
Táta nade mnou stál a jak dělal zemědělskou daň a musel mluvit s hluchejma babičkama, tak byl zvyklej mluvit pomalu, hlasitě a přesně artikulovat, aby mu rozuměly, tak nade mnou stál a povídá, Ivane, ty kreténe, kolikrát tě budu učit, že před který se píše čárka! Máma běhala kolem, lomila rukama a křičela, nebij ho do hlavy! – ona si myslela, že jsem geniální , vždyť to budou mít v osnovách až příští rok! Na to otec prohodil: osnovy mě nezajímají! Učitelé jsou blbci a neznají pravopis!
Otec byl z devíti dětí a z toho čtyři sestry byly učitelky, no a když dostaneš takovou bombu, tak už potom nikdy nezapomeneš, že před který se dělá čárka. A když mě táta takhle citlivě naučil interpunkci, tak mně dal nejdůležitější radu do života, která se netýká jen češtiny: Ivane, řekl, nyní znáš interpunkci, od nynějška si můžeš dělat čárky, pomlčky, dvojtečky kde chceš, takže já šílím, když mě nějaká píča korektorská opraví interpunkci, protože ji mám ve třetině básně a ve třetině ne, to má všechno své důvody a ona ti tam vrazí čárku, protože si myslí, že tam má bejt, jak ji to učili ve škole."
BABYLON 9/XVI 28. května 2007"
imperatrice: Tyjo, s těma čárkama někdy bojuju podobným způsobem. Vím, že tam nemá bejt, ale hodí se mi tam.
A když dávám někomu básně ke korektuře, tak korektorku dopředu upozornim, aby neopravovala chyby, ne? Aspoň já to tak dělám, hlavně mi nesmí opravovat bysme.
imperatrice: Nepíšu teda básně, ale už jsem kdysi potřebovala, aby po mně někdo sjel delší text. A prostě dostal instrukce, na co nemá hrabat..
cayenne®blbne.cz: Asi jsem rebel, ale mně se bychom líbí a bojuji za jeho udržení. Podobně jako nýbrž. To má navíc jiný význam než obyčejné ale.
Oslovení prakticky nepoužívám (ani v hovoru), takže čárky neřeším.
Glóbus a autobus mi přijdou logické, protože ta slova jsou jiného původu (a také jiného stáří).
Domněnka a uvědomělý jsou, jak již bylo řečeno, také různého původu. A já si to zdůvodňuji tím, že se doMNÍvám, ale že si něco uvědoMÍm.
Jelikož jsem Pražák, tak samozřejmě říkám jenom dlouze jí a ní, ale v psané podobě to rozlišuji. Ostatně mně/mě zní taky úplně stejně, ale v textu se pravopis stále dodržuje. A nebo obráceně nevim se běžně říká krátce, ale stále píšeme (aspoň doufám) dlouze nevím.
imperatrice: Tak jasně, že globus a autobus jsou logický, rozhodně to neni tak, že bych z toho nespala, spíš jsem si toho "všimla" a musim to vytahovat.
Ji/jí v psaný podobě rozlišuju jen když na tom záleží a stejně tak nevim.